Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se mohl dopustit závažného pochybení, když se vyloučil z řízení o přezkumu zakázky na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. I v případě, kdy se nepostupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek, se totiž musí dodržovat základní zásady zadávacího řízení a dohledu nad jejich splněním se ÚOHS nemůže zbavit. Vyplývá to z písemného odůvodnění předběžného opatření senátu Krajského soudu v Brně (KS), kterým soud dočasně pozastavil uzavření smlouvy mezi ČEZ a korejskou společností KHNP na dostavbu JE Dukovany.
Senát KS v Brně, který minulý týden vydal předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy na dostavbu JE Dukovany, měl pro jeho vydání závažné důvody, které vyplývají z pochybností o postupu ÚOHS.
Vyplývá to z desetistránkového písemného odůvodnění usnesení o předběžném opatření, v němž soud dospěl k předběžnému právnímu závěru, že ÚOHS měl možná kompetenci posoudit podání EDF, která v soutěži neuspěla.
Na ÚOHS se EDF obrátila se svými výhradami k „tendru“ minulý rok, přičemž předseda ÚOHS Petr Mlsna letos na konci dubna potvrdil rozhodnutí úřadu, že nemá kompetenci se zakázkou vůbec zabývat.
Podle názoru ÚOHS jde o veřejnou zakázku zadávanou podle výjimky ze zákona a EDF tak neměla právo podat u úřadu námitky na nedodržování základních zásad zadávacího řízení. Ochranu může v tomto případě poskytnout pouze soud, uzavřel Mlsna.
S tímto právním názorem však vyslovil v odůvodnění předběžného opatření nesouhlas KS v Brně, podle něhož má ÚOHS v kompetenci dohled nad dodržováním základních zásad zadávacího řízení i mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek.
„Soud předesílá, že podle ustálené judikatury správních soudů platí, že i v případech, kdy zadavatel při výběru dodavatele na konkrétní veřejnou zakázku postupuje mimo zadávací řízení, má povinnost řídit se základními zásadami zadávání veřejných zakázek podle § 6 z.z.v.z. (zejm. zásada transparentnosti, zásada přiměřenosti, zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace). To ostatně připouští i žalovaný. (…) A právě porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek žalobce v řízení před žalovaným namítal,“ uvádí se v usnesení KS.
EDF tak sice neměla možnost podat námitky proti postupu přímo zadavateli, jak správně uvedl v rozhodnutí ÚOHS, což ovšem neznamená, že nemohla žádat ÚOHS o přezkum postupu zadavatele.
Pokud má totiž ÚOHS pravomoc přezkumu i u zakázek mimo zadávací řízení, pak nelze odmítnout posouzení návrhu jen proto, že zákon neumožňuje navrhovateli podat v dřívější fázi námitky směřující přímo k zadavateli. Nelze požadovat splnění nesplnitelné podmínky, připomíná v usnesení soud.
Ten zároveň poukázal na několik rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), která tento jeho právní názor potvrzují. Navíc u výjimky, podle které bylo postupováno v tomto případě, zákonodárce podle KS výluku z pravomoci ÚOHS výslovně neupravil.
Jako „zcela nepřípadnou“ pak označil v usnesení KS úvahu ÚOHS, že se ochrany může neúspěšný uchazeč domáhat v takovém případě až u soudu.
„Jinými slovy, žalovaný uznal, že i u zakázek zadávaných mimo zadávací řízení je podle judikatury Soudního dvora EU nutné zajistit efektivní přezkum toho, zda zadavatel dodržel jeho základní zásady. Ale tento přezkum nemá podle něj zajišťovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale přímo soud. Jenže soudní řízení správní v České republice je založeno na kasačním principu, což znamená, že soud může pouze přezkoumávat rozhodnutí žalovaného,“ konstatuje se v usnesení, kde dále stojí:
„A pokud žalovaný řízení z části zastavil, aniž by se dotčenými námitkami vůbec zabýval, nemůže soud logicky z takto stanovených mezí přezkumu vybočit. Jinými slovy, soud nemůže přezkoumat meritorně rozhodnutí, v němž se žalovaný námitkami meritorně vůbec nezabýval a žalovaného tak v jeho roli zcela nahradit.“
V něm také soud odůvodnil svůj postup při vydání předběžného opatření, když přihlédl k tomu, že z veřejných zdrojů byl znám záměr uzavřít smlouvu, čímž by byl takový soudní přezkum vyloučen.
„Veřejný zájem na brzké výstavbě nových jaderných bloků a zajištění (alespoň částečné) energetické soběstačnosti a z ní vyplývající snížení rizika geopolitických tlaků je podle soudu nepopiratelný a nelze ho zlehčovat. Nicméně ani natolik vážný zájem nemůže bez dalšího zcela převážit nad zajištěním práva na efektivní soudní ochranu a obranu práv žalobce. Nelze totiž opomenout, že zakázka se má realizovat dalších více než 10 let a následky případného zdržení v délce několika měsíců nelze exaktně předvídat a kvantifikovat,“ vysvětluje svůj postup soud.
„Neuzavření smlouvy přitom není spojeno s bezprostředním ohrožením životů, zdraví či majetku a výroba elektrické energie může být zajištěna jinými zdroji. Spravedlivý a efektivní soudní přezkum rozhodnutí žalovaného o zakázce, která není definitivně uzavřena smlouvou, navíc může přispět i k posílení právní jistoty již dříve vybraného dodavatele, pokud by žaloba nakonec nebyla úspěšná,“ dodává.
Soudci také vysvětlili, proč si před vydáním předběžného opatření nevyžádali stanovisko druhé strany. Odkázali se na čtyři roky staré rozhodnutí NSS, který obdobný postup posvětil. V minulosti totiž stát – konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí – tohoto kroku soudu využil k tomu, aby urychleně uzavřel smlouvu a soudní přezkum tak zmařil.
„Je zjevné, že pokud by krajský soud poskytl stěžovateli prostor k vyjádření, mohl stěžovatel tento prostor využít k urychlenému uzavření smlouvy. V takovém případě by již nebylo možné předběžné opatření navrženého obsahu nařídit, čímž by došlo k popření smyslu tohoto institutu,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí, na které nyní KS v Brně odkázal.
„Soud proto dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení předběžného opatření byly splněny, a proto nařídil předběžné opatření podle § 38 odst. 1 s. ř. s. Po zadavateli lze spravedlivě žádat, aby po dobu řízení před soudem strpěl omezení vyplývající z odložení plnění veřejné zakázky, neboť je to nezbytné k zajištění efektivního soudního přezkumu zadávacího řízení a současně zájem na okamžitém plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem na ochraně žalobce,“ poukazuje soud.
Zadavatel si podle soudců musel být v době zveřejnění veřejné zakázky vědom toho, že jeho postup může být napaden žalobou u správního soudu, včetně nařízení předběžného opatření, a měl být i na takovou možnost připraven. „Ostatně žalobce takový postup v médiích dopředu avizoval,“ uzavírá se v odůvodnění usnesení o předběžném opatření KS v Brně.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
